Anděl

Pohlazení křidel anděla po tváři, obejmutí jeho něžnými pažemi. nespoutaná, uzavřená-choulím se do tepla. Tichý šepot slepených rtů, rozlícená slova a nadávky. Zlaté vlasy mou hlavu přikrejí, cítím se v bezpečí a nic mě tu nezraní. Z okna dopadají sem proužky světla, do hlavy se mi dostávají kousky snů. Konečně je tu kousek lásky. Prudké rány, jizvy času, znechucený cmích. Můj anděl mě ale stále drží, nechci se hnout. Snad brzy se to zlo odplazí, abych mohla vydechnout.