Déšť
Smutek oči sbližuje ve dvoupramenech slaných slz.
Modré oči se stávají červené
a já už nemůžu nic říct.
Mám srdce zlomené díky tvým podvodům.
Proč jen jsem ti nestačila?
Proč tě utěšit musela jiná?
Kapky deště hladí mi pramínky vlasů.
Schoulená sedím na černé trávě.
Voda mi snad myšlenky spraví
a nechá mne zapomenout na tebe.
|