|
Společnost se schovává za intrikami.
Společnost lidí ti může ublížit.
Kopy zesnulých myšlenek.
Nic cíc lidé nejsou.
Vyživáme se ve svých slovech a neohlížíme se na to,
zda ublížíme.
Minulost nás váže zpět, abychom pochopily naší vinu.
Stejně se zničíme.
Jsem lidé.
Všichni.
Bez rozdílu na venek.
protože pocity jsou nám podobné, tak jako naše myšlenky ve slovech.
A až znovu si budeme povídat mezi lidmi,
tak si vzpomeňme na co myslíme.
|