jedna malá víla

Žila byla jedna víla
Čarokrásná ona byla
Ve dne tiše snila
V noci se roztančila

Zvonky v trávě krásně voní
Smích v korunách lehce zvoní

Žila byla jedna víla
A mne omráčila
Krásou oplývala
Když v tichu sedívala

Zvonky v trávě umlkly
Srdce se na klíč uzamkly

Žila byla jedna víla
Čímpak ta se provinila?
Kouzelná ta bytost lesní
Promluvit už víckrát nesmí

Zvony kostelní odbíjí
Duši moji tím zabíjí

Žila byla jedna víla
Jaká to zasáhla síla?
Pod splavem již nesnívá
Hladina se zachvívá

Zvony slyším dosud
Existuje osud?

Žila byla jedna víla
Která příliš snila
Hladina ji okouzlila
Víla se v ní utopila

Zvonky v trávě krásně voní
Kdo pro malou vílu slzy roní?

Kdo zvonky nenávidí?
Kdo usoužil ji láskou svojí?
Kdo se do zrcadla pohlédnout bojí?

Hladina jezera mi ji vzala
Raději hlubině se vzdala
Než aby mne milovala

Kdo nad propastí právě stojí?
Kdo skočit se bojí?
Já ne!
..