|
Báseň (bez názvu)
Pro lásku
lásku boží
zpívám písně zapomnění
nepatří mi srdce tvé
schované v nitru nekonečna
jsem třikrát zamilovaný
a nevím do koho
Ty nejsi má krásná a jediná
jsi zrádná a zamilovaná
světla svící hoří do daleka
a já jsem tma
kterou nikdo nevidí
Miluju tě
láskou bláznivou
jsem šašek který zapomněl
jak se tancuje
neznám hru a nemá pravidla
tenhle svět
první a poslední
který viděl prvorozený
na cestě za poznáním
Už nešumí křídla dračí
a meče neproráží šiky nepřátel
rytíři v blankytném brnění
zahodili ostruhy
a hrají si s panenkami
na lásku
a nenávist
Andělé neví co je smrt
kterou ty nikdy nepoznáš
odpočívej v pokoji
má lásko
já přijdu o půlnoci
zbarvím krví
tvůj nevinný květen bílý jako naděje
kterou hlupáci pohřbili i s mojí duší
pod sedmero zámků
hluboko pod povrchem
Však věz
zástupy mrtvých znovu procitnou
a dobijí Asgaroth
k jeho větší slávě
|