Lov na nebi

Hory namodralé mlhou deštných stínů hladí nebe svým hřbetem hadím který se vlní v bílém oparu zkornatělých bříz tišených hebkým jehličím modřínů vzrušených kůrou panenskou. Mračný jezdec vyjíždí ke štvaní laně zoufalé že vítr kdesi zlenivěl za zády lovců zpitých modrým azurem tak až tváře narudlé získávají barvu krve sluneční ve které se rozplývá ulovená laň.