Odraz skutečnosti kolem nás či v nás?
Skleněná projekce
Světa mihotavého
Za světem reality
Života svého
Žijeme v jeskyni plné stínů
A díváme se na zeď
Nebo je nám dáno vidět ohně zář?
Můj odraz ve skle mlčí
Překvapivě
Neodpovídá na nevyslovené dotazy
Napodobuje on mne
Či snad já jeho?
Bez cíle toulat se ulicí
Dívat se na zem
Ne lidem do očí
Ne do tmavých výloh skel
Ne do šedavých oblohy výšek
Ne do vlastních duše koutů
Abychom neviděli
Abychom necítili
Abychom mohli jít
Abychom mohli žít
Ale žijeme pak?
Nebo jen přežíváme?
Ve stínech
Když na jevišti hráváme
V kostýmech
Pod režií vyšší instance
Kdo jsem?
Jen pouhá projekce v 3D provedení?
Kterou řídí čtvrtý rozměr reality
Pouhé neskutečné nic
Nedokonalá napodobenina
Něčeho víc
Něčeho lepšího
Čehokoli
Co však my nevidíme
Jsme jen stíny na zdi
Které nemají právo pohlédnout
Do očí reality
Které nemají právo prohlédnout
Všední banality
Nechci být nádobou pro jiný rozměr
Loutkou na špagátku pro vyšší záměr
Avšak kdo ptá se odrazu v zrcadle
Na jeho chtění?
Dělá jen, co musí..
Kopii pro něčí potěšení
..
|