|
Cestou do školy vás vídám chladné,
denně chodím po ulici pod vámi.
Kamenný sval, vlasy nepořádné,
přímý pohled starým mistrem spoutaný.
V zimě zastřel úběl vaše zlato
na korunách, ojích, opratích.
Na Národní třídě bylo bláto,
ale na vás ještě držel mokrý sníh.
Chtěla bych být uvnitř také z kovu,
jak vy, naše trojky vítězné,
mám teď srdce jako rybník po výlovu:
duše v blátu a šupinky někde ztracené.
|