|
Miss tisíciletí.
Víš
co mě na mé ženě
mimo jiné přitahuje
její vrásky
protože možná tuším
kde je potkala
čtu v nich jako v Bibli
jako v otazníku
kdy mohu říci (?)
už nejsem dítě....teď
jsem dospělý....teď
vždyť ani neumím rozluštit
barvy zívajícího října v polštáři listopadu.
V televizi dávají "Miss tisíciletí"
zase mi potřebují něco ukázat
ale nestihli to
oči mi otevřela až moje dcera
chtěla prostě čůrat
televize už zapomněla zrnění
pořád se mě snaží bavit
první vypínám zvuk
chvíli ještě pozoruji ta velká gesta...
...prudké pohyby...výstřely...
...pneumatiky rozvířily prach...
...vrtulník je pronásleduje...
...už na ně zase míří...
vypínám
jdu spát.
Víš
kde jsem viděl miss tisíciletí
na porodním sále
tehdy poprvé jsem se nestyděl za to
že jsem se opil
protože tohle rozchodit ve střízlivém stavu
by snad dokázal jenom Bůh
ba ne
styděl jsem se
když mi druhý den podala ruku
rozpálenou čtyřicítkou
a mohl jsem se tisíckrát naparovat
chlapskými bláboly
její horečku jsem do svého těla
nedokázal přenést.
Víš
kdy jsem viděl
hovořit o Bohu beze slov
při pohledu na kojící ženu
pokud někdy zapomenu
na vůni mateřského mléka
které mohlo nasytit čisté stvoření
pak mě pohřběte
kde vás napadne
těžko by ještě cokoliv mělo smysl.
|