Černý trh s dětmi

Roste, dýchá má svůj vlastní svět.
Jsem mu cizí.
Přitom roste ve mně a je můj potomek.
Neví, netuší ,nezklamán světem.
Ve sladkém nálevu tepla se jemně houpá.
Uspávám jej ukolébavkou.
Nemohu, nechci mu ublížiti.
Hladím polehounku jeho ručku.
Bez doteku a stejně jej cítím.
Můj malý, nezkažený synu.
Slzy mi tečou po jemné tváři.
Z lůna mi mé dítě berou.
A teď tu sedím bez něj.
Opět si pohladím bříško,
avšak teď vím,
že jeho ručka se mne nikdy nedotkne.
(A po pár letech)
Nepoznal si hoře své matky.
Nepoznáš je ani nadále.
Jsi sirotek a tak to zůstane.