XVII. Zákony boje

"Sámone!" ozval se Ardolův dunivý hlas, jenž probudil Sámona z usilovného přemýšlení na tím, co se mu zrovna přemítlo před očima. "Jsi v pořádku? Stalo se snad něco?"
"Ne, nic mi není," zalhal Sámon. Nechtěl Ardolovi prozradit, co viděl. Možná to byl jenom výplod jeho fantazie, která byla poznamenaná současnými událostmi. Ardolus by se mu asi vysmál. Ale taky možná, že se právě...díval do budoucna. Přidávat už tak ustaranému muži další problémy se mu zdálo bezohledné. A navíc, dneska tu přece není pro rozuzlování dalších tajemství, už se toho dnes dozvěděl až až. Dnes tu je jeho výcvik, na který se tolik těšil!
"Dobrá tedy. Teď tě seznámím se základními zákony boje, platící pro každého bojovníka."
Rukama rozehnal temnotu a v místnosti bylo opět světlo. Sámon se kolem sebe překvapeně rozhlížel, ale Ardolus už jej i jeho zvídavost dobře znal.
"Tohle bylo jenoduché kouzlo. Jednou tě jej možná naučím, vyjde-li nám čas. Slouží ale jenom pro efektivitu."
Poté opět zvážněl. Na zdi před Sámonem se začaly objevovat souvislé věty, vždycky po jedné v jednom řádku. Každá věta byla patřičně očíslena. Celkem se objevilo sedm vět, byly však napsány v jiném jazyce, který Sámon pochopitelně neznal.
"Tohle je ZÁKLADNÍCH SEDMERO ZÁKONŮ, platící pro všechny válečníky. Nechci, aby ses je naučil nazpaměť, slovo od slova, ale pamatuj si je, protože ti zajistí šanci na přežití v bitvách."
Ardolus si odkašlal a poukázal na první zákon:
"1. Před bojem se s nepřítelem poměř; tzn. jestli jsi schopen a odhodlán jej porazit.
2. Do boje nechoď nevhodně vyzbrojený a vystrojený; tzn. musíš mít funkční zbraň i brnění.
3. Musíš umět alespoň jednoduchá kouzla; nepřítele se dá porazit i jinak než hrubou silou a přesilu jednou zbraní nepřemůžeš.
4. Nedémonická stvoření nemusíš zabíjet; poté ti řeknu víc.
5. Vždy si kryj obličej alespoň mečem nebo štítem; bez hlavy se dá těžko bránit, Sámone" pousmál se Ardolus.
"6. Neotáčej se. Oči i uši musí být všude; údaje o poloze nepřítele bys měl zaznamenat i bez zběsilého otáčení hlavou.
7. S DÉMONY NEMĚJ SLITOVÁNÍ!; to je nejdůležitější zákon z tohoto Sedmera! Oni ho pro tebe také nebudou mít, pošli je zpátky do hlubin pekelných!"
Sedmero zákonů se ze zdi vypařilo a namísto nich se objevil další, podstatně kratší text. Opět v jazyce Sámonovi nesrozumitelném. Ardolus od stěny s textem odvrátil zrak a jakoby zpaměti začal odříkávat další podobné zákony, avšak jiné než ty, co byly napsány neviditelnou rukou na zdi.
"Teď ti dám pár obecných rad, které by sis měl vzít k srdci. O svou zbraň, ať už je jakákoliv: kladivo, meč nebo i obyčejný kyj, se musíš pečlivě starat jako kdyby byla dalším z tvých údů. Špatný válečník je ten, kdo se o svoji zbraň špatně stará...
Na svých cestách se snaž poznat toho co nejvíce a získavej nové zkušenosti. Nejen, že si zvýšíš svoji fyzickou i duševní vyspělost, ale právě zkušenosti jsou nejlepším rádcem do života...a vlastně i do boje.
Kdykoliv ti někdo nabídne, že tě naučí novou magii, nevyhýbej se tomu, pokud ti ovšem nenabízí nějakou pekelnou černou magii. Naučí tě totiž věcem, které ani já neznám.
Na řadu," otočil se a poukázal na text "přichází důležitá TROJICE POMOCNÝCH RAD. Ačkoliv to zní nadmíru odborně, je to velmi prosté na pochopení. Určitě se někdy ocitneš v situaci, kdy v boji budeš potřebovat pomoci a sám si na to nebudeš stačit. Ať je to jakákoliv bojová situace, můžeš učinit 3 věci:
1. Poprosit boha Wanna o pomoc.
2. Utéct, pokud můžeš kam.
3. Bojovat, ačkoliv to může znamenat tvoji smrt.
Podle třetí rady se řiď jenom v opravdové nouzi a pokud všechny předchozí rady selhaly. Člověk si nemusí hrát na hrdinu a TY už vůbec ne..."
Na Sámonovi byl znatelný údiv. Pohleděl na Ardola tázavým, rozpakuplným pohledem: "Porč já ne?" ptal se sám sebe v duchu.
Ovšem Ardolus mu odpověděl dřív, než se mu ona otázka stačila v hlavě uležet.
"Prozatím, já mám za tebe zodpovědnost a nedovolím ti, aby jsi zbrkle jednal, jak ti řekl Balin. Pouze hlupáci snažící se ze sebe udělat "bájné, legendární hrdiny", se vrhají bezmyšlenkovitě do náručí smrti. A my tě Sámone potřebujeme!..."
Chtěl dále pokračovat, avšak poslední slova v sobě úporně zadusil. Uvědomil, že by ho další vysvětlování stálo tolik času, než kolik by si byl schopen připustit. Ve snaze navázat na předchozí výklad šel Ardolus ke knihovně a zpoza tlustých knih z nejvyšší police vytáhl dva svitky.
Jeden byl ošuntělý, pomačkaný a dalo by se říci i mnohem starší než druhý svitek, který byl v o něco lepším stavu. Ardolus k nim, jak si Sámon všiml, choval patřičnou úctu, možná až přehnanou. Jeho ústa potichu odříkávala zřejmě nějakou žehnací modlitbu, která mu však netrvala dlouho.
"Toto jsou posvátné svitky, Svitky pravd. Některé z nich byly sepsány ještě před založením Tazaru a některé...psal samotný lord Tazar...před více jak tisíci lety."
Vzal do ruky ošuntělejší svitek a roztáhnul jej.
"Tento svitek je součástí Knihy pravd, která se nám bohužel nedochovala. Byl ušetřen pouze tento list - svitek, který popisuje Tazarovy zákony. Pro tebe je hlavně důležitá tato pasáž:
"Nedémonickým kreaturám neradno vraceti jejich hříšné činy, neboť jim i bez vás bude odplaceno."
Druhý svitek," vzal jej a roztáhl" je mnohem mladšího původu, mohl být sepsaný maximálně tak před 200 lety. Jeho autor není znám a navíc není součástí žádné knihy. Avšak jeden úryvek by si zasloužil nemalou pozornost:
"Drž se Boha, neboť to ti zajistí přežití."
Neznámý autor tu naráží na jednu zajímavou věc. Z pasáže, a vlastně z celého obsahu svitku jasně vyplývá, že bůh Wann není ve skutečnosti bohem, ale služebníkem jediného Boha - archandělem. To je však, jak jistě víš, v rozporu s naší vírou a autor po sobě nezanechal žádný jiný odkaz. Po našem by se to tedy dalo přeložit: "Drž se boha Wanna, neboť to ti zajistí přežití."
Obě pasáže si uchovej v srdci i mysli a nezapomeň je, protože v tom tkví síla i úspěch každého válečníka. V tom tkví všechny zákony..."