Teď

Spojí mě se světem
ta svíce nad mou hlavou?
Buď plamen majákem
pro ty, co v mlhách plavou!
Zrcadlový mlžný svět
odrazem mě, když tu jsem...
nemůžu vyprávět
vzdálený a drahý sen.
Na zrcadle v páře stojí
tiskacími písmeny
zapsán pro ty, kdo se bojí
karnevalu na zemi.

Čas tiše spí a neběží,
bylo a bude není,
na teď tu nikdo nevěří...
čas čeká na znamení...
To náhlé teď mě míjí,
vím – a to beze zlosti –
pro ty, co ještě žijí,
jsem už teď minulostí.
V zrcadlovém odraze
rozpadá se sen –
– střípky na podlaze,
se mnou se chvěje zem.

Střípky na podlaze,
jeden z nich s krví mojí,
v jediném obraze
všechno se v celek spojí...