|
Dívám se, dívám, a ty spíš,
náš sen však dávno skončil již,
snad jenom smyslů zbavení
smí cítit dávné zatmění.
Dívám se, dívám, je to tak,
a s láskou zmizel temný mrak
do končin kdesi za pouští,
tam kde nás i sny opouští.
Dívám se, dívám, řekni proč
život už není kolotoč,
proč svět se dále netočí,
nesmím hledět ti do očí?
Dívám se, dívám, naposled
a dát ti mohu jen pohled,
když vidím, jak se zatváří
ta, co vedeš ji k oltáři…?
Dívám se, dívám, byl to sen?
Žila jsem pro tě, jak blázen…
Teď nesu těžký černý kříž
a z věže tiše padám již…
Padám již…
|