|
V jedné zemi vzdálené,
Ve škole malé
Skoro zbořené
Ve fyzice věci se braly nudné
Vědomosti žáků rovnali se nule.
Všechny děti skoro spaly
Učitelé nudné keci měly,
A tak někdo, kdo měl bombu,
Vzal ji aby zahnal nudu.
Všechno letí do vzduchu
Po jediném výbuchu.
Vandegráfůf generáč
I čtyrdobý motoráč
Letí vzduchem jako střely,
Jako účastníci jedné mely.
Všichni děti jásají,
že fyziku nemají
Najednou se budím doma
Do školy nutí mě máma.
Nechci do tam, nechci na fyziku
Nechci podstupovat tomuhle riziku
Ve fyzice usínám
u tabule umírám
Najednou však žák Abdulách
Pro granát do kapsy si sáh
Čemu sem se ve snu
smála z toho jsem teď umírala.
Rázem se však zatmělo
Já v pekle byla najednou.
Sto let sem se pak u ďábla smažila
Hezky jsem si ten život dožila
|