|
Sedě dál v klidu a pohodě domova,
nevěříc na lásku, nevěříc na slova,
na básně, na krásu, na naději,
na větu „mám tě rád“, na spojení…
Spojení pravdy a činů - a života!
Na život s láskou či bez lásky…- žebrota.
Na slunce bez mráčku, na noc bez smrti,
ani na proroka, jímž jsme prokleti.
Sedě dál doma a oknem pozorujíc
ubíhající čas, utíkající svět…
Říkám si: „K čemu to? K čemu je pochopit
tajemství světa a přitom v něm nebydlet…?“
|