|
Jednou možná pochopíš…
proč mezi námi stojí mříž,
proč hledám aspoň malou skrýš,
jsem s tebou – ty mě nevidíš…
Kdo ví, třeba už rozumíš…
proč pozoruji na zdi kříž,
pak ptají se: „Proč nevěříš?“
Co já vím…? Ty odpovíš?
Naposled mě uslyšíš…
Jen prosím, ať to nepovíš!
Vždyť život je dál, smrt zas blíž;
já vím, že ty to pochopíš…
|