|
Mrtvým chrámem je slyšet kroků zvuk
to jedno z dětí tvých zas přišlo se ptát
…mlčky, beze slov, bez proseb výkřiků…
takhle se ptá, kdo odpověď na otázky už zná
Pod nočním sluncem v síních bez jména
stojí stín postavy – je to žena
Dal jsi mi vynímečné dary, já znám jejich hodnotu,
mnohým už připadali nádherné…
I když jejich tíha drtila moje ramena,
nejsou pro toho, kdo neví,
co každý z nich znamená…
Pod nočním sluncem v síních bez jména
Přidal se k stínu stín – přišel hledaný
On ví co znamená
každý dar co cejchem nám
tobě je nabízím
dám vše co mám
Pod nočním sluncem v síních bez jména
Stíny se protnuly – však jen na chvíli
Pro děti se znamením není míst na světě
to co ty nabízíš
pro něj je bez ceny
pod jeho dotykem na prach se promění…
Pod nočním sluncem v síních bez jména
Stojí zas sama – je to jen žena
Nechej dál dítě, drtit svá ramena
či se v prach obrátíš
a budeš bezcenná
S cejchem na duši, s údělem vidění
jsi nás tu zanechal
nad naší samotou nikdy jsi neplakal…
|