|
Romové jsou etnikum indického původu, žijící převážně v Evropě, ale i jiných světadílech.
Dějiny
Jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Za vlast Romů se považuje Indie. Důvod jejich odchodu je známý; hladomor, války, nízkou pozici v kastovním zřízení. Postupně se dostali do Evropy 13. století, kde byli označováni jako Cikáni podle řeckého Athiganoi. Vydávali se za poutníky, kteří za své hříchy musí putovat po světě, a požívali tedy ochrany a pohostinnosti. Postupně se nálada obrátila a Romové začali být nežádoucí, popravy, věznění a vyhnanství jen kvůli původu. 20. století bylo mnohdy ve znamení cikánské legitimace za první republiky v Československu, holocaustu, komunistických snah o asimilaci zákaz kočování v r. 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa, sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka tresty za používání romštiny na základnch školách a kultury. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. 1. světový romský sjezd v r. 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Romština se na 3 hlavní skupiny: evropská romština (muž = rom), domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu), lomaverština (muž = lom, oblast Arménie), Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov). Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod. Základem společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů nazývá vajda, který požívá velkou autoritu. Romové netvoří jednolité etnikum, štěpí se na mnoho skupin – kmenů Olašští Romové, Sintové v Německu, Manušové ve Francii, Gitanos ve Španělsku apod. V Česku žijí převážně východoslovenští Romové byli sem přesunuti v rámci poválečné obnovy průmyslu, 10 % tvoří Romové olašští, nepatrné procento Romové čeští ti byli téměř vyhlazeni při holocaustu v pracovních táborech v Hodoníně u Kunštátu, v Letech u Písku a v Osvětimi. Označení Rom začali poprvé prosazovat Olašští Romové v 19. stol. a označovali jím sebe, aby se odlišili od jiných cikánských skupin (ty označovali Rumunguri – nyní Romové v Maďarsku), postupně se označení víceméně rozšířilo na celou romskou populaci. Na sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že budou napříště používat jen tohle pojmenování. V Česku je běžně používáno označení Cikán, přestože je toto slovo považováno za politicky nekorektní a hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v československé televizi tehdejší předseda ROI Emil Ščuka: Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa. Dodnes je velice časté i označení Sinti, které se užívá zejména pro Romy, kteří se usadili v západní Evropě.
Hymna
Šel jsem, šel jsem Šel jsem, šel jsem, dlouhými cestami Potkal jsem se se šťastnými Romy. O, Romové, o chlapci, O, Romové, o chlapci, O, Romové, odkud přicházíte? Se stany, po šťastných cestách? I já jsem měl velkou rodinu. Zabila ji černá legie. Pojďte se mnou, Romové celého světa. Kde se otevřely cesty Romům. Teď je ta chvíle – povstaň člověče Vyskočíme a bude dobře. O, Romové, o chlapci, O, Romové, o chlapci.
Náboženství
Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. Jejich patronkou je Černá Sára. Mají velký respekt z duchů zemřelých
Výtvarné umění
Tibor Červeňák , Aladár Kurej , bratři Tibor a Dušan Oláhovi, Rudolf Dzurko, Edward Majewski .
|