„Jsou všechny sestry, jedna krásnější než druhá,
Jsou dcery matčiny – ta jmenuje se Duha.
Lidé, když byli na počátku bytí,
tak směli Caelestis ji nazývati.
A její dcery drží po ní vládu,
nad všemi barvami, by spolu byly v ladu.
Kdyby se některá z těch sester rozzlobila,
pro něco na druhou, či vládnout by jí chtěla –
pak barva její, jíž má podržet,
by změnila se, vytratila hned.
Vzniklo by mnoho zla z té prosté příčiny,
a ten by trestán byl, kdo byl by nevinný.
A jen dvě bytosti smí v sporu zjednat shodu:
mužský a ženský tvor z dvou znesvářených rodů.“
|