|
Za nocí temných,
chladivých,
po té, co čtu zas
v jedné z knih,
já usnout
bych už chtěla.
Však někdy
se to nedaří,
snad skřítek
přijde k poštáři
a hledí
v prostřed čela.
A i když
potom usnu, pak
upírá na mne
stále zrak...
A sen
je zvláštní píseň.
V tom snu,
co v spánku přijde,
cítím, než ráno
slunce vyjde,
jak padá
ze mě tíseň.
|