Vstupuješ na oltář
Nad hlavou svatozář
...
A němá tvář
Sundáváš černý plášť
S ním všechnu zlost a zášť
…
Nikdy víc nepoznáš
Tak rukou hladíš tmu
Vstupuješ do svých snů
…
V údolí stínů
Míjíš strom, starý dub
Ve hvozdu hrdinů
…
Lesní vílu
Tam kde život hledáš
Skrývá se smích i pláč
…
Vše, co odsud i dosud znáš
Starý dub šeptá tiše
Ať pohlédneš naň, výše
…
Příběhy větví píše
Pryč ustupuje tma
Jen záře přetrvá
…
Zelená pláň
Tak obraz dostal rám
A člověk není sám
…
Okno zeje…dokořán
|