|
Smítko na dlani.
Život je smítko na dlani,
když bloudíš cestou poznání.
Jako poklad chráníš jej,
neb osud bývá někdy zlej.
To smítko je tvá naděje,
sluneční svit co zahřeje.
Vzácné je jak diamant,
neschová ho žádná z bank.
Smítko života držíš v ruce,
dávno již máš po záruce.
Pak vítr zafouká Ti naň,
hle…máš prázdnou dlaň.
Svůj osud dávno znáš.
Řekni?… Co teď uděláš?
|