Tanec duší III. (dárek z temnot)

"Buď pozdravena vzácná paní,co tě přivádí?" zeptal se malý mužík,který budil zdání obchodníka. "Mám u tebe zboží" Pronesla chladně vysoká štíhlá dívka v bílé kůži s třásněmi.Chlapec,který ji následoval a zvědavě se rozhlížel po obchodníkově kanceláři,nebyl o moc mladší,než ona.Oba nesli stopy dálkového přenosu,tedy z jiného města nebo možná odjinud,ale prošli teleportací"Ach ano,tvé ´zboží´"opakoval po ní a na poslední slovo dal zvláštní důraz.Podivně se zachechtal až se chlapec s trhnutím odvrátil od obdivované sošky.Obchodník otevřel malou truhličku a vyjmul z ní smaragd velikosti křepelčího vajíčka.Když kámen vložil do oka jednoho z Gryfů vytesaných ze dřeva na rámu knihovny,otevřely se naproti tajné dveře.Chlapec vykročil,ale dívka ho pohledem zastavila a vešla za obchodníkem do skryté chodby.Chlapec ji okamžitě následoval.Vešli do malé komory,která byla plná polic s různými předměty.Starožitnými soškami,drahými kameny,magickými pomůckami a v neposlední řadě i truhlami různé velikosti,které byly zamčené a jejich obsah byl i pro oba mladé návštěvníky záhadou.Obchodník otevřel nejbližší truhlu a vzal z ní předmět zahalený do černého hedvábí."Moc vzácný paní,pro vzácnou dámu" ušklíbl se obchodník,ale v dívčině tváři se neobjevil ani náznak úsměvu,či potěšení.Ostatně jako vždy.Položil předmět na stůl a rozbalil hedvábí.Chlapec vydechl úžasem,neboť něco takového ještě neviděl.Meč měl asi dva a půl lokte délky s oboustraně broušeným ostřím a se záštitou i rukojetí z ryzího stříbra.Rukojeť byla navíc pevně opletena černou kůží takže neklouzala ani při sebekrkolomnějších výpadech.Dívka zvedla meč a několikrát s ním nebezpečně švihla vzduchem v malém prostoru.Chlapec se přikrčil a obchodník se rozkřikl,že mu zničí zboží.Dívka mu přiložila ostří ke krku a přišpendlila ho zády k jednomu z regálů.Obchodník okamžitě začal naříkat ať ho nezabíjí.To ale vůbec neměla v úmyslu."kde je zbytek?"zeptala se chladným nepřítomným hlasem a obchodník ukázal na protější stěnu.Ležela tam trohlička s vyřezávaným elfským motivem.Dívka pokynula chlapci a ten truhličku přinesl.Myšlenkou ho požádala aby rozlomil pečeť a vzácnou truhličku otevřel.Učinil tak a vzal z ní dva předměty.jeden měl podobu pentagramu,ale mladý upír nedokázal určit z jakého je materiálu.Druhý předmět byl ještě o něco záhadnější.Na první pohled vypadal jako kulička,která se dá otevřít na dvě poloviny,ale nešlo to.Dívka se usmála a sundala meč z krku už dost vystrašeného obchodníka.Chlapec předměty vrátil do truhličky a Dívka zabalila meč zpět do černého hedvábí."Splinls mé očekávání.Jsi zavázán mlčením,jinak poznáš jak dobrý je meč který kovou trpaslíci" řekla dívka a podívala se na obchodníka jasnýma hnědýma očima.Obchodník jen přikývl a třesoucí se rukou pokynul oběma aby ho následovali zpět.Když se vrátili do kanceláře zdálo se,že venku již svítá,ale bylo ještě brzy.Chladně a bez jedinné známky úsměvu se oba s obchodníkem rozloučili a odešli.Venku stála jedinná kobylka,dívka nasedla a chlapec vyskočil za ni do sedla.Trilla sebou trhla,ale poslušně se vydala na cestu.Daleko za městem,v rokli kam se málokterá živá duše odvážila vstoupit za světla,natož teď v noci,se utábořili.Našli malou jeskyni,která jim poskytla vše,co potřebovali.Chlapec rozdělal oheň,zatímco dívka sama otevřela truhlici a vzala do dlaní kuličku,která nešla otevřít.Položila ji na otevřenou dlaň a po pár vteřinách začala kulička levitovat.vložila nad kuličku dlaň druhé ruky a otočila obě o devadesát stupňů.Kulička visela ve vzduchu a z obou stran vzdálené několik palců byly dívčiny dlaně.Pomalu rozšířila mezeru,ale kulička nezůstala na místě.Obě poloviny se od sebe lehce oddělily a mezi nimi jako by jiskřily malé blesky.Chlapec si sedl a sledoval fantastickou podívanou,ale během chvilky vše skončilo.Kulička byla zase celá a dívka ji vrátila do skrýše."Co to bylo?" zeptal se se zájmem.Dívka se mu podívala do očí a pak se zahleděla do plamenů ohně "Tahle malá věc je dárek z temnot.Vytvořil ji můj přítel,který už nežije.Ta malá kulička umí rozmetat skály."Chlapec na ni nevěřícně hleděl tak dlouho až se rozesmála "Musíš se ještě hodně naučit.Jsi tu příliš krátce,než abys porozuměl,ale i já se od tebe mohu hodně naučit.Máme čas.Zatím........"