Seděla dívka.
Seděla dívka seděla,
do vody hluboké hleděla.
Ptala se vody zda-li ví,
kde je její milý schovaný.
Hleděla dívka hleděla,
na břehu potoka seděla.
Potůček malý bublavý,
o jejím milém dobře ví.
Za hory chlapec odešel,
zpátky k dívce nepřišel.
Ve světě toulá se dalekém,
chce být jiným člověkem.
Za hory se dívka vydala,
aby milého svého hledala.
Chlapce drahého nenašla,
domů si nového přivedla.
Doma teď dívka doma je,
za chotě pojala šohaje.
Na tváři stále úsměv má,
dítko v náruči kolébá.
Seděla dívka seděla,
do hluboké vody hleděla.
Vody se neptá zda-li ví,
kde je milý schovaný.
Hleděla dívka hleděla,
na břehu potoka seděla.
Potůček malý bublavý,
o jejím štěstí vypráví.
|