T. K.

V závoji mlhy městečko vstává, slunce si hraje s paprsky jemně,v něm skryta velká je sláva, zde dobrého lidu plémě, za rozbřesku odhalena celá jeho krása, jež září v širý kraj, slunce na nebi nad ním náhle jásá, zde nachází zemský se ráj, večer, noc o slovo se hlásí, vábí měsíc, jež dlouho neváhá, snad do zítřka zachová si krásy, co v hloubi duší dosahá.