Z lidí na mě útočí chlad
A špína v ulicích
Se nechce nechat smýt
Město je její sklad
Šeptáme měsíci
Ptáme se zda má to tak být
Svíce sotva hořící
Co stojí na lžíci
A naše touhy, chtíč
Nejsou ke dveřím klíč
Městem se táhne smrad
A vozy kropící
Nesmyjou všední šeď
Nemáme a nechcem dát
Však leskle třpytící
Zvládli postavit zeď
Třesoucí rukou svojí
Prosíme o cokoli...
A šmouhy kalí náš svět
My chceme všechno hned
Naše snaha o žití
Vytratí se do kvítí
Až svíce svítit přestane
Kdo ví co všechno nastane...
|