Spoutaná
Spoutaná, nemohu ven.
Neb tělo je mým okovem.
Jsem jak pták v kleci,
jemuž zastřihli křídla.
Tak moc odletět chci,
nezvednu se z bidla.
Toužím vzlétnout,
dotknout se hvězd.
K nebeským výšinám
se lehounce vznést.
Proč mě zde poutá zemská tíž.
Já volám, hvězdy sestupte blíž.
Abych se mohla přidati k vám.
Pak větší radost ze života mám.
|