Jak léčit civilizační nemoci

Civilizace nám přinesla mnoho výhod, máme; nástroje, stroje, technologie, vědu, auta, počítače, atd. Jenže jak se lidově říká každá mince má dvě strany a tak sebou civilizace přinesla i civilizační nemoci. Věda se pochopitelně snaží nalézt na tyto nemoci léky, někdy se jí to povede a někdy ne. Civilizace znečistila prostředí i naše myšlení, navíc máme málo aktivity a mnoho jsme zchoulostivěli. Následkem je mnoho nových nemocí a problémů, lidstvo se rozdělilo na dvě skupiny, jedna věří vědcům a druhá ideologům. Mnozí stojí uprostřed a neustále hodnotí vědu a ideologie. Věda tvrdí jenom to co se vyzkoušelo a ideologie slibuje, že v budoucnosti bude lépe. Realitou je že náš život je závislí na prostředí kde existujeme, pokud nemůžeme dělat to, co chceme, tak se trápíme. Dítě si chce hrát a běhat v přírodě, pokud mu to neumožníme, tak mám, onemocní. Pokud se hospodář stará správně o svoje hospodářství má se dobře on, i vše živé o co se stará. Jakmile se pán dobře nestará o kmány, tak mu kmáni špatně slouží a jsou často nemocní. Staráme se dobře většinou o to co je hodnotné, a civilizace mnoho snížila hodnotu člověka, protože zde větší hodnotu mají materiální hodnoty. Pokud se tedy o nás nechce nikdo dobře postarat, nezbývá nám, než abychom se sami o sebe mnoho starali. Jakmile ti druzí poznají, že jste sobci hned vám začnou sprostě nadávat a taky vám vyhrožují. Realita zde je taková že společnost je postavená na byrokratickém centralismu, v centru je sobecká elita. Ti co jsou v centru žijí obrazně v ráji a ti ostatní žijí v očistci. Názvy ideologie se mění, tak jako se mění počasí, ale centralismus je zde neustále. Ten kdo žije v očistci trpí civilizačními nemocemi mnohem více, než ten kdo žije v ekonomickém ráji. Civilizační nemoci mají kořeny v bídě, čím větší bída tím kratšího věku se lidi dožijí. Naše bída začíná již při sexu, kdy je zde antikoncepce, protože nechceme mít hodně dětí. Během těhotenství plod také trpí bídou, protože je naše matka unavená a mnohdy konzumuje drogy a nekvalitní stravu. Po narození nás oddělí od matky a nikdo se o nás v porodnici citlivě nestará. Po celé dětství se s námi zachází jako s dobytkem a pokud se proti tomu postavíme, tak narazíme na dozorce a oni nás potrestají. Civilizace to je obrazně vězení, ze kterého nelze uniknout, jediné co lze zde vykonat je naučit se zde správně žít. Mnozí si myslí že žijí správně a že se to nemusí učit. Ve skutečnosti je minimum těch co žijí správně a maximum těch co žijí chybně. Správně žít znamená aktivním být a tak v čistotě i žít. Většina lidí žije pasivně ve špíně a následkem je mnoho nemocí, na které oni berou léky. Je ovšem lepší bolavý zub vytrhnout, než brát léky na bolest. Tím bolavým zubem je nedostatek sebevědomí a optimismu, zdraví je ten kdo má dostatek sebevědomí a optimismu. Je zde mnoho sprostých slov, která se snaží zničit naše sebevědomí a optimismus, nejhorší je když je slyšíme od někoho koho milujeme. Ve skutečnosti nás zde nikdo nemiluje tolik, aby šel místo nás do vězení a nebo za nás dal svůj život. To co nazýváme láskou to jsou jenom sobecké vztahy, ve kterých milujeme to co se nám podřizuje. Dospělí vyprávějí dětem pohádky protože chtějí u dětí zabít sebevědomí a optimismus, potom se diví tomu že jejich děti v životě neuspějí. Peklo to jsou ti druzí, protože oni se chtějí mít dobře a tak jsou k nám mnoho zlí. Nejhorší lidé jsou lovci, oni do sítí ze slibů chytají hlupáky a potom je vyždímají a zahodí. Po svatém právu patří peníze hlupáků chytrákům, ten kdo spěchá a dělá to, co nezná špatně dopadne. Každý obrazně neustále hraje karetní hry a nic mu nepomůže zkušenost, když ten druhý hraje falešně. Falešnost to je nebezpečná past, svěříte druhému něco a on to neochrání a ještě dělá že se nic nestalo. Podle sebe soudím tebe, a pokud jsem já falešný, vím že ti druzí jsou falešní lidé. Jakmile zde je výhoda tak je zde brzo i falešnost protože nechceme o výhodu přijít. Dospělí se před dětmi zamykají v ložnici a děti se nesmí před dospělými zavřít v ložnici. Dospělí mají sex a dětem brání v tom, aby jej taky poznali, je to počátek lidské falešnosti. Reklama chválí a zamlčuje nedostatky, kněz slibuje po smrti ráj a zamlčuje, že po smrti nic není. V každém z nás je lev a opice, k slabým se chováme jako lvi a k silným se chováme jako opice. Muž tíhne spíše ke lvu a žena spíše k opici. Vše v nás a okolo nás vzniká ze semen a v semenu je nastaveno jak se bloky v systému sestaví. Ten kdo chce uspět, to nemá lehké, je zde boj o potřebné a ti silnější a chytřejší vyhrávají. Pomocí logických experimentů se vše neustále zdokonaluje, a včerejší pravda dnes již lží je. To, co není aktivní degeneruje a tím se to v levný dobytek proměňuje. Nejlepší je aktivita, která vede k exportu, jak u společnosti tak i u jedince. Čím větší je odbyt, tím větší je i zisk. S exportem je i mnoho problémů, díky nim mnohdy ani export není možný. Mnohdy ten kdo dokáže odstranit nějaký exportní problém, získá veliký zisk, protože má výhodu. Dejme tomu že jste napsali hezkou knížku o kterou je ve vašem národě zájem, ale aby se mohla exportovat do světa musí se přeložit do mnoha jazyků. Ovšem třeba poezie nejde přeložit a stejně je na tom mnohdy i humor, nebo může vadit vaše ideologie. V mnohém se to podobá hledání vhodné půdy pro semena, nemá smysl sázet semena tam, kde se neujmou. Vše se neustále mění, to co se dnes dobře exportuje, to zítra na odbyt nepůjde. Jsou i jisté dlouhodobé exportní vztahy u potravin a surovin, zde ale není většinou veliký zisk. Je zde i export zakázaný, jde většinou o; drogy, zbraně, tajemství, atd. Většinou se takovýmto nelegálním exportem zabývá mafie a má z tohoto exportu veliké zisky. Představme si most, kde se vybírají veliké poplatky podle toho, co přes most převážíte, a některé zboží nesmíte převézt. Váš zisk je v tom, jak zboží dostat na druhou stranu co nejlevněji. Začnete logicky experimentovat a po čase možná najdete způsob a v tom je váš zisk. Můžete použít; úplatky, podvody, chyby v systému, jiný most, dopravu člunem, atd. Mnozí budou čekat na to, že se stane zázrak, nebo budou mít štěstí. Každý má zde svůj osud a může v sobě změnit jenom to co je na povrchu, tato změna by nás měla uspokojit. Naopak u toho co je kolem nás, můžeme mnohé změnit. Následkem je zde ohromná snaha těch co mají moc ji použít k tomu aby se ti druzí změnili podle jejich představ. Obzvláště; rodiče, učitelé, důstojníci, vedoucí, si hrají na Boha s druhými jednají jako s voly. Svým způsobem je to duševní znásilňování, které člověka mění v dobytek. Bití, věznění, hladovění, zima, špína, dřina, nedostatek odpočinku a spánku,...to jsou běžné metody jak zlomit člověka a učinit z něj otroka. Vede se nám dobře díky vědě a technice, proto je nás mnoho a tím ten druhý nemá žádnou hodnotu. To hodnotné milujeme a nehodnotné poškozujeme, myslíme a jednáme ekonomicky. Automatika je ekonomická a tak vše důležité automaticky pulzuje a to nedůležité můžeme ovlivnit. Následkem je únik do světa zázraků ve; snu, pohádce, politice, náboženství. Taky je možné uniknout do světa filmů a hudby. Jenže pokud někam unikáme, měli by jsme si dát pozor kam to vlastně unikáme. Duševní svět je velmi rozmanitý, tak jako materielní svět a tak zde lze zabloudit a zahynout. Nejlepší je mít někoho kdo je zkušený a nebo aspoň jakousi popisnou mapu místa kam jsme se vydali. Jste ve velikém obchodě, a pokud si správně vyberete tak se budete mít dobře. Není zde nikdo, kdo by vám poradil, musíte vyhodnotit mnoho informací a potom jednat. Mnohdy mi připadá naše myšlení jako nekončící pobyt v jakémsi městě hazardu, kde neustále hrajeme nejrůznější hry s nadějí, že budeme mít jednou veliké štěstí. Jenže bohatne majitel heren a my pořád máme málo peněz a času, majitelem této herny je elita. Jakékoli podnikání to je hazard, nejde prostě se vším počítat, hotel může vyhořet a my můžeme naletět podvodníkovi. Když v tomto životním hazardu máme vše pod kontrolou a jsme dobře naladěni, býváme nakrátko šťastní. Vše se mění jako počasí, dnes jsi velikým diktátorem a zítra ti kat usekne hlavu. Tam kde je bohatství a bída, tam je i; faleš, zrada, vydírání, mafie, hazard, pokrytectví, droga, jed. Jsou to jakési přímé úměrnosti, čím více výhod, tím méně je zde i charakteru. Jsme jenom herci, jež po celý život hrají a vlastní charakter již nemají, změníme oblečení a hned jinak hovoříme. Dítě neumí hrát a proto je pod dozorem dospělých, aby něco ošklivého neprovedlo. Dítě je normální a to nám nevyhovuje tak se snažíme aby se zbláznilo do zázraků a peněz. Potom dáme dítěti drogy, aby se uklidnilo, je to civilizační začarovaný kruh. Již dlouho se hledá cesta ven z civilizačních problémů, jenom pomocí logických experimentů. Velikým civilizačním problémem jsou drogy a tím i otupění, lidi tupě myslí a žijí. Tupost to je malá citlivost, v tom se podobáme stroji. Společnost potřebuje tupé stádo, které splní jakýkoli rozkaz a nediskutuje. Tupec od vás chce brát a nechce vám za to nic dát, ten druhý je tupec. Tupec si nepřipustí, že on je tupec, to ti druzí jsou tupci. Je snadné říci, že ti druzí jsou degenerovaní tupci a je těžké si přiznat že já jsem degenerovaný tupec. Pokud si to přiznáš, musíš už se snažit s tím něco dělat, a proto si to raději nepřiznáš. Abychom změnili k lepšímu sami sebe, potřebujeme silnou vůli a tu nemáme, protože jsme málo aktivní a tak naše vůle zeslábla. Velmi aktivní lidé mají silnou vůli a tak to co si usmyslí, taky umí realizovat. Jelikož jsme mnohým již dlouho zotročeni, jsme i málo aktivní protože otrok neustále musí na něco čekat a tak je pasivní. Žralok nečeká na důchod, nebo na soudní jednání on je svobodný a aktivní, pokud něco potřebuje, tak okamžitě jedná. U jednání jde o to, aby po akci byla i očekávaná reakce, otrok je líný, protože jeho snažení není oceněné. Mnozí se snaží druhé ošidit, ale to dlouho nejde a ten kdo druhé nešidí ten je pevným ekonomickým bodem o který se zle opřít.




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/