|
už je to dávno, možná že spousty let
možná že jen pár dní, kdo to ví?
kdo by to počítal, tak temný byl svět
bez hvězd, a čas nestaví
čas chvíli nepočká než se vzpamatuješ
potřepeš hlavou: však život jde dál
život, čas, láska, to všechno je řež
krvavá válka o zlatý grál
chvíli tě opíjí překrásné vítězství
pak rána do zad, to „sbohem!“ zlehka
srazí tě k zemi a v ukrutné bolesti
nesou tě z bojiště, felčar už čeká
tak nad tebou stojí, osud a čas
a něco si říkají, žel není jim rozumět
může to potkat každého z vás
noc je pak temná, a den jakbysmet...
...aspoň nějakou dobu
než padlý rytíř vstane z lůžka či hrobu
a vydá se bít o svou naději
snad konečně zvítězí, kdopak ví?
(jak je to dlouho, co smála se naposled,
zavřela oči a vzpoměla na mne?
možná že jen pár dní, možná že mnoho let
tak už to chodí, když rozum zklame)
|