Dítě nemůže být samo dospělý ano, v tom to je, že čím více jsme samostatní, tím více jsme i dospělý. Za dítě rozhodují dospělí, protože mají více zkušeností a více síly, jež je mnohdy třeba. Pokud dítě učiní špatné rozhodnutí, může jej to poškodit nebo i zabít, dítě nedokáže při rozhodování domyslet důsledky svého rozhodnutí a jedná většinou zbrkle a nelogicky. V přírodě je dítě díky své slabosti a nezkušenosti snadnou kořistí pro mnohé šelmy a tak došlo k tomu, že dospělí ochraňují děti do té doby, dokud se ony nedokáží postarat sami o sebe. Ochrana dětí ale způsobila naši nesamostatnost a tím i neschopnost si poradit v neobvyklé situaci. Obzvláště u žen v zaostalých kulturách se často stává, že muž jim nahradí péči rodičů a tak ony nedospějí k tomu, aby byli samostatné. Samostatnost, jež získáváme s dospělostí, je spojená nejenom se ziskem svobody, ale i se ztrátou klidu protože nevíme, co svým rozhodnutím způsobíme. Podívejme se na pohlavní dospělost, jež se projevuje chutí na sex a možností mít potomstvo, zde je taky mnoho problémů. Většinou je zde problém s nalezením správného partnera a potom je zde problém s plánováním množství dětí? Pro rodiče je dítě čímsi co mnoho zasahuje do jejich života, ale dítě dává rodičům i mnohé co jinde nemohou získat. Když se rodičům narodí dítě tak si rodiče myslí že jsou již dospělí, ale mnohdy tomu tak není, protože dospělost to je hlavně samostatnost. Veliké společenství je založeno na vzájemné pomoci, jaksi se ani samostatnost od nikoho zde ani nepožaduje a tak je zde málo opravdu samostatných dospělých lidí. Mnohdy to dokonce vypadá tak, že ten kdo zde je samostatný, se jeví ostatním jako podivín a duševně nemocný jedinec. Jenže ten kdo má práci při které je v blízkém kontaktu s mnoha lidmi, potřebuje mít po práci od lidí klid, aby si od nich doma odpočinul. Osobně to vnímám jako otázku hladu a nasycení, kdy jsme aktivní, když máme v něčem hlad a po nasycení se dostavuje pasivita. Máme dejme tomu hlad po dospělosti a tak děláme vše pro to, abychom dokázali samostatně správně myslet a konat. Mnohdy po nás okolí chce, abychom měli hlad po tom, čeho jsme přesyceni, pochopitelně že se snažíme okolí dát najevo náš nesouhlas. Zde se dostáváme ke vztahům a s problémy ve vztazích, se kterými si neumíme často poradit. Abychom, zde mohli naplno žít, musíme s okolím mnoho vztahů i mít, jenže ti druzí myslí a konají jako děti a to je problém. Někdo vám způsobí nějakou škodu a potom se diví že jej již nemáte rádi, myslíme ekonomicky a tak kašleme na parazity a milujeme to, na čem můžeme my parazitovat. Ten kdo poroučí, většinou parazituje na tom, kdo jej poslouchá, protože málokdy mu on za poslouchání dá takovou odměnu, kterou si on zaslouží. Mozek tělu mnoho poroučí a málokdy on dá tělu tolik spánku a potravy kolik tělo potřebuje, zde jde o přirozený vztah mezi chytrým a silným. Vztah by měl být vždy takový, aby zde nebyl boj a soutěž, jakmile je zde rovnost, je zde i mnoho problémů. Ve vztahu se musí doplnit mužská síla s ženskou citlivostí, kdy muž je ohněm a žena je vodou která oheň ochlazuje.
|