|
Kolena se téměř dotkla země,
Země?
Ta se chvěje očekáváním.
Setkání s nebem ji vždy rozruší.
Takže to není poprvé?
Tak tohle už víme.
Ta chvíle, ten způsob vysvětlující příčinu.
Má-li padnout na kolena musí nejdřív stát.
Leda,
leda že by spadlo z oblak rovnou na kolena.
Nebe!
O to tady běží!
V podzim že nepadá listí?
Nemá teď snad slunce hřát?
Teda,
teda příjemné to je, ale byla-li již jednou cesta zvolena?
A teď!
Ze dne na den sněží!
|