Galdeon 4

"Jak dlouho už jdeme?" zeptala se Edra.
"Čtvrtý den, myslím," odpověděla ji Maratas.
"Cože? Čtvrtý den a pořád se nic nestalo? Tomu prostě nevěřím!" vzdychla Sára a padla na kolena.
"Sáro, ještě kousek a budeme u hradu, to snad vydržíš, ne?" uklidňoval ji Darrin a pomáhal Sáře vstát.
"Díky, Darrine. Už jsme tak daleko; my to teď nesmíme vzdát!"
"S tím naprosto souhlasím!" ozval se Kantimon.
"Neodpočineme si chvilku? Před tak velkým bojem? Máme poslední možnost..."
"Skvělý nápad, Davide," souhlasil Darrin. "Ale opravdu jen chviličku."

Po krátkém odpočinku byli všichni zas na nohou. Cesta už nebyla dlouhá, ale jim ubíhala strašně pomalu.
Nakonec stanuli před vysokým kopcem, na jejímž vrcholu se tyčil obrovský hrad.
"Tý jo!" vydechla Jandis. "Tak tohle jsem vážně nečekala!"
Hrad to byl krásný a děsně velký. Měl několik věží a vysokou hlavní bránu. Celý byl černý. Skupinka na něj chvíli hleděla, ale pak se Kantimon vydal přímo k hradu. Jandis jej chtěla ještě zastavit, jenže se k němu pak přidala. Nakonec se k Rebarosovu hradu blížili všichni.
"Jak se tam dostaneme?" otázala se Kambis.
"Na co tu máme dvě čarodějky?" odvětil Bastian.
"Myslíš si, že všechny dokážu transportovat až do hradu?!" vyjela po něm Maratas.
"No tak promiň."
"Budeme tam muset normálně vylézt," pokračovala Maratas.
"Cože? To snad ne! Já to nedokážu."
"Ale Kláro," uklidňovala sestru Klára. "Ty to zvládneš. Určitě to nebude těžké."
"Tím bych si nebyl tak jistý," promluvil Balkin a začal lézt na skálu.
"Počkat!" vykřikl David. "Vy upíři můžete přeci létat."
Migu se na něj smutně podívala a řekla: "To bohužel nemůžeme, smíme jen plachtit..."
"Aha; to jsem netušil."
Balkin už byl docela vysoko; ostatní za ním postupně vylézali a Kláře pomáhali Bastian se Sárou.
"Já už vážně nemůžu! Počkám na vás dole!" křičela Klára.
"Tak to teda ne! Když už jsi se rozhodla pro tuhle nebezpečnou cestu, tak ji taky dokončíš!" nevydržela to Sára a Kláru okřikla. Ta po zbytek cesty neřekla radši ani slovo.
"Darrine? Myslíš, že o nás Rebaros už ví?" ozvala se náhle Sulafana.
"Je to pravděpodobné. Musíme si dávat velký pozor."
"Jsem nahoře," zašeptal zvrchu Balkin.
"Něco zvláštního?" zeptala se Migu.
"Ani ne; je tu ta obrovská brána. Ale netuším, jak se přes ni dostat."
"Počkej, hned tam budu," zamumlala Maratas a zakrátko stála vedle Balkina. Čarodějka si pozorně prohlížela bránu. "Je z olova a magnetu, přes ni se asi jen tak nedostanu."
To už byli nahoře všichni.
"Tak co teda navrhuješ, Maratas?" zeptala se Sulafana.
"Já? Proč zrovna já? Taky můžete přemýšlet, ne?" Chvíli bylo ticho, tak Maratas pokračovala: "Mezery mezi tyčemi nejsou příliš velké, abychom se jimi protáhli, ale ani ne tak malé, že by se jimi nemohl protáhnout jeden skřítek," domluvila a podívala se přitom na Zalose. Ten zbledl a pravil: "Tak to tedy ne! Nikam sám nepůjdu!"
"Ale půjdeš."
Všichni souhlasili s Maratas, kromě Sulafany a Zalose. Nakonec tam Balkin skřítka strčil. V tom se za Zalosem kdosi nečekaně objevil. Zalos si toho hned nevšiml, ale upozornil ho Edřin zoufalý výkřik. Zalos byl vystrašen ze všech nejvíc; snažil se utéct zpět ke kamarádům, ale nemohl, to nešlo vrátit se zpět. Zalos byl velmi zoufalý.
Rebaros se jen zasmál a skřítka zdvihl. "Pusť mě!" křičel.
Maratas zalitovala toho, že Zalose pustila dovnitř samotného.
Rebaros si už byl jistý svým vítězstvím, a proto dal otevřít bránu, aby ostatní mohli dovnitř.
Čaroděj pustil skřítka a někam zmizel.
"Tak co teď?" zeptala se Jandis.
"Pojďte za mnou!" zvolal Darrin. Vedl celou skupinku dál do hradu. I když zde nikdy předtím nebyl, nedal vůbec najevo, že neví, kam jde. Dovedl je do dlouhé hradní místnosti, kde nebyl vůbec nikdo. Tam se zastavili.
"Přesně tady jsem vás chtěl mít," ozval se čarodějův hlas a hned nato se před nimi objevil.
Rebaros byl velmi mocný, nepotřeboval žádných zbraní. Kantimon vytáhl meč, Klasim dýku a co měli navíc, dali ostatním. Sára nosí krásný nůž. Sice malý, ale přesto lepší, než nic.
Kdo teď začne? Na Rebarose to nevypadalo. David se ho teda zeptal: "Kde je princ?"
"Si ho najdi," odpověděl a než se vzpamatoval, měl už v noze Davidův nožík. Rebaros jej pouze vytáhl a Davida proměnil v sochu. Pak se na něj Kambis vrhla, čaroděj ji odhodil a Maratas vyřkla kouzlo, kterým se snažila Rebarose spoutat. Čaroděj byl ale silnější, moc to tedy nepomohlo. Rebaros si na pomoc zavolal několik skřetů, dva troly a tři upíry.
Balkin s Migu se zarazili při pohledu na své druhy. "Vždyť to je Bams, který kdysi tak nečekaně zmizel!" zvolala Migu, ukazujíc na jednoho vysokého upíra. Ty další dva neznali.
"Nikdy by mě nenapadlo, že se dá zrovna k Rebarosovi, i když byl zlý," odvětil Balkin. "To snad ne! Oni běží k nám! Maratas, prosím, meče!"
Čarodějka zrovna porážela skřety, ale stihla vyčarovat dva meče pro upíry. Ostatním zbraně postupně vyráběla.
"Balkine, já moc s mečem zacházet neumím..."
"Ty to zvláneš, Migu. Nás zabít stejně nemůžou, jsme přeci upíři."
Jen to dořekl, vytáhli tři nepřátelé dřevěné kůly. Balkin s Migu strnuli.
"Migu, neboj, to zvládneme!"
A už mezi sebou bojovali.
Mezitím se do jednoho trola pustili Darrin se Sárou a Sulafanou a do toho menšího Kantimon, Klasim a Bastian.
Klára se Zalosem, Edrou a s Kambis se dali do skřetů a Maratas s Jandis do Rebarose. Tomu se dobře dařilo odrážet Maratasiny útoky.
Boj se zdál být nekonečný.
Najednou za Darrinem přiběhla celá udýchaná Migu.
"Co se stalo?" zeptal se připraven na nejhorší.
"Dva upíry jsme zneškodnili... Jenže pak ten Bams... no... on zabil Balkina."
"Cože?! To ne! Pojď rychle se mnou." Darrin nechal trola Sáře a Sulafaně a utíkal s Migu na místo neštěstí.
"Balkine! Migu, myslím, že ještě žije."
"Ale ne nadlouho...," zavzlykala Migu.
Maratas, která to všechno viděla, k nim přiběhla. "Nechte ho, už mu není pomoci."
"Jak to můžeš vědět?" vyjela po ní Migu.
"Vždyť jsem čarodějka; poznám to. Jediné, co pro něj můžete udělat, je to, že pomstíte jeho smrt. Víc vám vážně neporadím."
"Vždyť je to upír; myslela jsem, že nikdy nezemře..."
Darrin se podíval po okolí, jestli někde neuvidí Bamse. A hle... Stojí jen kousek od něho. Pomalu se k sobě blížili. Bams měl v ruce kůl; Darrin ostrý železný meč. Maratas něco zašeptala a Bamsovi kůl vypadl z ruky. Zvednout jej nemohl, Darrin by ho hned dostal. Proto se rozhodl na svého soupeře vrhnout. Darrin nastavil meč a Bamse probodl. Maratas ještě cosi zamumlala a Bams už neměl šanci na žití.
"Je po něm," ozvala se smutně Migu.
Teď se všichni tři otočili k Rebarosovi. Ten, nic netušíc, nebyl připraven na žádný útok. Maratas toho využila a postavila kolem čaroděje magickou klec, přes kterou nemůže vysílat žádná kouzla. "Povedlo se!" křičela a přistoupila k němu blíž. "Chceš-li žít, pusť nás i s Glaonem a Davidem zpátky domů."




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/