Pro Tebe

"

Špalíček něžných vzpomínek,
připomíná mi bílý kamínek.
Byl darován z velké dálky
a skrýval nesplněné touhy.

Ve svých rukou jsem ho hřál
a svou něhu do něj vkládal.
Jeho krásu stále vidím před očima,
neb uchvátil mne svýma křivkama.

Čas s ním plynul rychle jako voda,
každý den objímala ho má ruka.
Pojednou mi z dlaní vyklouznul
a opět kdes v dálce uvíznul.

Zůstaly jen mé prázdné ruce
a sním odešly i jeho ovace.
V duchu jsem se o něj strachoval,
vždyť pokaždé mi svou odpověď dal.

V koloběhu stovky dalších dnů,
zkoušel jsem tisíce jiných kamínků.
Marně,jen ten ze všech jediný,
zůstal v mé duši hluboko ukrytý.

Snad to byl jen můj dojem či sen,
ale znovu jeho odlesk spatřil jsem.
A tak se ho na velkou dálku ptám,
proč jsi chtěl zůstat sám?