Nabídka, která se neodmítá

"Hele příteli, nedáš si skleničku?" Kus masa nabodnutý na vidličce se zastavil v půli cesty k ústům. "Mám pro tebe nabídku, která se neodmítá," usmál se pohublí muž s tenkým knírkem a přisedl si ke stolu. "Spousta peněz, ženskejch a skoro žádná práce, byl bys hlupák odmítnout něco takovýho." Vidlička klesla zpět do dřevěné misky. "Jen se koukni na mě," rozpřáhl muž s knírkem ruce. "Drahý hadry a spousta peněz. Jediný co musíš, je podepsat tady tenhle papír a jít se mnou." Muž vytáhl zpod modrého pláště svitek papíru a rozvinul ho. "A jestli neumíš psát, tak mi řekni jak se menuješ a já to podepíšu za tebe." Lemhar zvedl oči od misky s jídlem, vytáhl z měšce u pasu měděnou minci a podržel jí muži pod nosem. "Mam pro tebe taky nabídku, která se neodmítá," řekl šeptem a přesto jeho hlas zaduněl místností. "Pokud tu budeš, až tenhle měďák dopadne na podlahu, přerazim ti rypák!" "Nehraj si tu s mědí, když ti nabízim zlato," mávl rukou muž v plášti. Lemhar vyhodil minci do vzduchu... "Zlato, spoustu zlata. Tak nebuď hlupák a podepiš," přistrčil mu muž papír. ...mince dosáhla vrcholu své dráhy a začala padat k zemi... "Copak vypadam jako někdo, kdo by tě chtěl podvést?" ...mince dopadla na dřevěnou podlahu. Muž s knírkem zmlkl a podíval se na minci. Lemharova pěst ho zasáhla skoro ve stejném okamžiku. Hlava mu poskočila dozadu a on spadl na zem. Lemhar se zvedl a zamířil ke dveřím. "Nabídka, která se neodmítá," zavrtěl hlavou. "Tu sem podepsal před dvaceti lety..."