Sonet o zpěvu, který vane

Jsem tady - vítr mi do ucha zazpívá -
zůstal jsi samotný jenom s mým dechem
jako by vadilo že zašli věkem
nějaká píseň mi na smutku nepřidá

Dobře ví, že mě nikde moc nevítali
kostýmy chodníků leštíval jsem sólo
teď už je tečka za touhle kapitolou
osud si konečně řekl: "já to balím"

Jsem rád, že se vítr začal se mnou bavit
(nikdy jsem neměl rád rozjařené davy)
máloco se hrabe na ty skvělé šumy

Takže teď pro změnu ticho, prázdné krámy
jsem tady - mrtvola mezi mrtvolami
odpočívám v trávě a dělám to, co umím