Hlasy

Hlasy v poušti volají
Já nechci ty hlasy znát
Však nutí mě si s nimi hrát
A já nechci

Jak dítě v noci sám jsem jen tvůj
A ty mě nemáš ani trochu rád
Však já nechci psát co mě k tomu nutí
To nesmí oni znát

Proč logika je tak stará věda
A anály už dneska nikdo nečte
Ale tak to asi nemá být jen já
Spát

Tak proč mě nikdo neslyší když já o pomoc anděly volám
To proto že mrtvý a temný jsem a nikdo nemá právo mě bít

Jen v zemi shnít a vítr už na spáncích necítit

Trochu úlet ta tráva je
Je zlá a já ji mám tak rád
Však nespavost je dar
Který dávno promrhal jsem
Když mladý jsem tančil v Ostravě
A vlastně to pomalu bylo…

Spát není dobré ale výhodou se mi to zdá
Tak nůž do ruky opět ponořím
A už nebude žádné jen já
A v pekle za to shořím

Slezsko v plameni
Se dobrý nápad zdá
Ale smrt tak sladká je
Že o to již dávno ani nestojím

Možná je jich víc než nás
Ale já tě stejně volám
Tak kdo ozve se z vás
V tohle podvečerním snu

A cigareta je jak já
Proto já už ani mluvit neumím
Tak vám se to zdá
Když sebe na měsíc vyhodím

Já zlé jsem vždy dělal
A Bůh nikdy neodpustí ani myšlenku
A slova já na vás volal
Když potkal jsem Popelku