|
Pokud uděláme v šachové hře chyby tak prohrajeme, vítězí zde ten, kdo nechybuje.
Obrazně celý náš život, to je jenom hra o to co milujeme a potřebujeme, v této hře uspějí ti, co nechybují a tak získají to, co milují a potřebují.
Abychom nechybovali, musíme se již od dětství specializovat na to, co milujeme a obdivujeme.
Jenom ten kdo zná důkladně nějaký složitý systém ten v něm nechybuje.
Jakmile opustíme svoji specializaci tak začneme chybovat, není možné porozumět všemu.
Každý systém má jiná složitá pravidla, podle kterých on existuje a mnohdy se tato pravidla i časem pozměňují.
Představme si systémy jako bludiště, ve kterém se neustále mnohé mění a tak jenom ten, kdo se neustále tímto bludištěm mnoho pohybuje, ten nechybuje.
Velikým zdrojem chyb je nenormalita, tam kde není vše v normě, tam je velmi obtížné se vyhnout chybám.
Město je nenormální systém a příroda je normální systém, proto lidé z města utíkají do přírody, aby si od chybného systému zde odpočinuli.
Velikou chybou současnosti je otroctví, otrok je násilím donucen k tomu, aby chybně myslet a jednat, pokud nechce chybovat je potrestán.
Čím více je společnost svobodná, tím lépe se zde lidem i žije, protože zde i méně chyb je.
JÁ JSEM DOKONALÝ A VŠE JE K DOBRU.
V této meditaci je cesta ke svobodě, pokud osvobodíme svoje myšlení, tak zakrátko osvobodíme i svoje konání od chyb.
|