Dvě témata (Smrt a Láska)

JEN NEBÝT POD VLÁDOU PODVĚDOMÍ

Já nechci již neznát sám sebe
a signály svých smyslů opomíjet
pravdu hledám a Victorio tebe
a v sobě mám jed

Hodiny tikají a Slunce svítá
mé podvědomí opět vládu má

Přitom světlo rozdávat já chtěl
všechny lidi mít stejně rád
a tmu a hvězdy v sobě měl
poznal na chvíli Božský věčný sad

Victorio já otevřel dveře příliš prudce
a ty usmívala jsi se tak sladce

Já dívku mrtvou ze sna miluji
a ona přijde si jednou pro mě
oči krásné a smutné ne v sakurové aleji
pravda je řezající střípek i v tobě

Victorio krásná před tebou na kolena padám
ty umřela jsi a já proto žil

Victorio ty dala jsi mi sílu
abych opustil tu temnou vílu
ty čas již nevnímáš
a já čekám čekám již jen na tebe

Potichu přijdeš
a já tě se slzami v očích obejmu
za ruku mě vezmeš
a potom s tebou do ráje odejdu

HRÁČ SE SMRTÍ

Já smutný byl jsem až příliš
a volal smrt svou
já nevěděl kam patřím
a zaprodal Ďáblu duši svou jedinou

Odnikud za mnou přišel
a na flétnu začal hrát
jeho tvář se zasmušila
a mě sen se začal zdát

Smrt jako nádherná dívka
přitančila nahá něžná krásná
za ruku mě vzala
tam kde já domov mám

Stromy dlouhověké orli na obloze
hvězdy které do ruky můžeš vzít
víly a draci hrdí bojovníci
a já nechtěl přestat snít

Pak otevřel já oči a pro krásu světa zaplakal
jeho stín na zemi tančil
tvář se nám oběma rozjasnila
a já svůj pláč již necítil

Píseň dozněla a přítel nový přestal hrát
odešel a já se přestal smrti bát

To poselství já už v srdci dávno znal
a lásku vždy jsem miloval
život za životem je nám dán
a nikdo nikdy není sám

Ten muž byl anděl
a spadnul dolů pro můj hřích
pravda je jen jedna
a já teď rozdávám jen smích…

Tak podívej se do mých očí
s flétnou chodím spát
já darem jsem ji dostal
a i tobě teď už můžu já pomaličku hrát

ZTRÁTA

Ten žal ze ztráty hrdosti
cejch hlouposti
kterého zbavit se nejde

když já do tvých očí hledím
ztrácím se
odcházím

když tvé tělo cítím
doteky…

tvůj hlas říká
„Cejch hlouposti“
neodpářu si jej

přesto

…snad

NĚHA A BOLEST

Dotýkám se tě a cítím lásku
proč skončí tam někde daleko
snad uvidím tě tam někde
někde příště
Tam…

Já vím že věříš
a pravdu znáš
koleje v nekonečnu stýkají se
já jsem levá
ty jsi pravá
kolejnice
a láska jsou pražce které nikdy nedojdou




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/