Říkanka o čase

Čas nám utahuje oprátku
tak pozvi k sobě minulost
a zkus ji prosit o milost
ať hezké chvíle vrátí se

já zkusil to dnes
když poslouchal jsem tiše svět
a bylo mi jak když mi bylo pět
a na chvíli zas srdce pokojné jsem měl

čas nám utahuje oprátku
a mi v něm neumíme chodit pozpátku
však tuším někde uvnitř kam snad ani přístup nikdy nebudu mít
stačí jen projít Branou a můžeš znovu víc než o tom snít

vždyť i vědci dnešní ví
časoprostor se někdy sám od sebe změní
tak proč to nezkusit
a kouzlo krásné nezasít

čas nám utahuje oprátku
tak se mu vysměj a choď pozpátku
pak věci strašné dít se nebudou
a lásku dávnou lidé znovu prožijou

já poslouchal dnes tiše svět
a chtěl jsem se vrátit k tobě zpět
snad až dech můj se navždy vytratí
a mé tělo v prach se obrátí

potkáme se tam někde tam…