Dobrý člověk

"O mně nikdo nebude roztrušovat, že jsem špatný člověk!" rozčiloval se malý plešatý mužík, se kterým jsem vyšel z místního hostince. "Platím řádně daně, nikomu jsem úmyslně nezkřivil vlas na hlavě a dokonce občas přispívám na dobročinný účely!" vedl dál svůj rozhořčený monolog. "Tuhle jsem si i koupil jogurty s tím Stromem života! Nedalo se to sice jíst, ale udělal jsem aspoň něco pro dobrou věc! A ten hajzl mi bude vykládat, že jsem špatnej chlap! V tom bude nejspíš ten pozemek tady za městem, víte?" úsmál se koutkem úst, zřejmě při vzpomínce na něco vydařeného. Asi se ode mne žádalo, abych zareagoval. Zeptal jsem se tedy: " Co to bylo? To s tím pozemkem?" Mužík ke mně otočil hlavu a udiveně zvedl obočí: "Vy nejste místní, co? O tom kšeftu tu totiž každý ví!" "Jak se to vezme. Kdysi jsem tu žil, ale to už je pěkných pár let," odpověděl jsem. "No, tady kus za městským hřbitovem, za chvíli půjdeme okolo, postavil kdysi nějakej chlap základy k hromadným garážím. Pak ale zkrachoval, nebo co, a stavba pustla a rozpadala se. Mám konexe a tak jsem se dozvěděl, že o to místo mají zájem asijští obchodníci, že by tu postavili velkosklady a tržnici. A tak jsem to honem od města za babku koupil! To samý chtěl ale udělat i Nováček, to je ten chlap, co mi nádával, víte? Jenže já byl rychlejší! A pak jsem si nechal udělat šikovnej odhad a prodal jsem to těm šikmookým klukům za desetinásobek kupní ceny!" zasmál se mužík a zamnul si ruce. "Vidíte, tady jsme skoro u toho," ukázal před sebe, kde měsíc ozařoval prostranství, na němž vyrůstaly plechové skladištní haly. "Ti kluci asijští se ale činí!" zamručel udiveně mužíček. "Před týdnem to tu ještě nestálo. Zaplatili za prakticky holý pozemek slušnou sumičku, ale ti to budou mít za chvíli zpátky! Já je znám!" mávl obchodník rukou. "Kšeft je kšeft, za to přece o mně nikdo nemůže vykládat, že jsem špatnej chlap, že ne?!" obrátil se ke mně. Měl vlastně pravdu. Když jsem přeskakoval hřbitovní zeď, za kterou jsem nechal jeho chladnoucí tělo a olízl jsem si zbytky krve ze svých horních špičáků, musel jsem uznat, že to byl opravdu dobrý člověk! Nulku - tu mám nejraději!