Mágova věž

V hlubokém lese bydlela vdova se dvěma dětmi. Dcerou Anastázií a synem Thomasem. Vdova teď ležela na smrtelné posteli. Prohrávala boj se zákeřnou nemocí. Obě její děti klečely u jejího lůžka. Thomas držel její ruku ve svých dlaních. „Neumírej nám, maminko,“ řekl. Po tvářích mu tekly slzy. „Už jste velcí,“ řekla vdova. „Beze mě to tady zvládnete.“ „Třeba ještě najdeme lék,“ řekla Anastázie, které po tváři taky tekly slzy. „Na tuhle nemoc se lék už asi najít nedá,“ řekla matka. „Už se toho vyzkoušelo spoustu. Vše pomohlo jen na malou chvíli nebo vůbec.“ „Já ho najdu, maminko,“ sliboval Thomas. „I kdyby mě to mělo stát život.“ „Nech toho, synku.“ „Najdu ho, věř mi.“ Vdova pomalu zavřela oči, ale stále ještě dýchala. Anastázie se rozvzlykala. Thomas vstal a vyšel z chaty, kde bydleli. „Určitě ho najdu. Najdu mamince lék.“ Vykročil po pěšině. Nevěděl, kam jde. Po probdělé noci na něj padla únava. Nemohl skoro ani jít. Uložil se pod strom a usnul. Když se probudil, uviděl kolem sebe tančit bytosti se zelenou pletí, oblečené ve fialových oblečcích. „Á, už se probírá,“ řekl jeden ze skřítků. „Jakpak se jmenuješ?“ „Thomas,“ odpověděl chlapec. „Kdo jste? Nikdy jsem vás tu neviděl.“ „To tě nemusí zajímat,“ odpověděl skřítek a všichni ostatní se začali smát. „Pst,“ skřítci utichli. „Co tady děláš, kluku Thomasi?“ „Hledám lék pro svou nemocnou matku.“ „Lék? To bychom ti mohli dát.“ „Vážně?“ „No, ale nebude to jen tak zadarmo.“ „Udělám cokoliv. Prosím. Potřebuji ho!“ „Musíš od jednoho mága získat náš drahokam, který nám ukradl a chce ho použít do svého lektvaru.“ „Půjdu. A kde toho mága nájdu?“ „V jedné vysoké věži. Je v tomhle lese.“ „Dobrá, půjdu tam. A když vám přinesu ten drahokam, dostanu ten lék?“ „Dostaneš lék, který vyléčí úplně všechno.“ „Pojď, ukážu ti cestu na tu věž. Ale dovnitř s tebou nepůjdu.“ Thomas šel s jedním ze skřítků po lesní pěšině. Za chvíli z ní sešli. Kráčeli po trávě až došli k vysoké věži obrostlé břečťanem. „Tak, tady bydlí,“ řekl skřítek. „To je věž mága Gryfuse.“ „Svojí komnatu má úplně nahoře.“ Thomas se rozloučil se skřítkem a vešel dovnitř. Octl se v kruhové místnosti s točitým schodištěm, které vedlo do ostatních pater. Vydal se tedy nahoru.