Střípky duše

Přátelství, toť prchavý okamžik souznění, rezonance pocitů
vyprchá a v hlubinách srdce mizí..
aby ke spánku se uložil
a tak se očím navždy skryl

uchovám jej v sobě, v srdci ranami osudu zjizveném
snad jednou.. jednou si snad ještě vzpomenem
že kdysi bývalo líp
a i nebe se zdálo blíž

Láska, toť jen mihotavý záblesk, splynutí dvou duší
rozplyne se či v dálce se ztratí..
někde naposled zazáří
jinde se znovu zrodí

žije dál, v písni vzpomínek, na něž jsme zapomněli
s každou slokou, v každém verši zní
jako švitoření ptáčků za úsvitu
zhasínání slunce z večera