Cesta Nikdekam
V prostoru kde nikdo není sám
číhá starý mocný had
jen v lásce porazit jej smíš
buď uvnitř tichý jako myš
vždyť přece své srdce neslyšíš
Tam kde myšlenky vám dám
a sílu svou uvnitř prozradím
kdo vstoupí nemá cestu zpět
políbil jsem sakurový květ
a napsal o tom již pár hloupých vět
Slunce otcem matka Měsíc
v nitru vše jedno je
čarovný svět pod králičí dírou
vstupuj s dobrou vírou
a jednej se správnou mírou
Zadrž dech a vnímej noc
já s tebou pláču až moc
stezka úzká v křoví schovaná
síla pro dobro zaprodaná
zkouška těžká provedena
Moc nadpozemská chystá se k boji
andělé v zářivé zbroji
démoni syčí a svůj hněv cvičí
Zemi naši zničí
lidstvo k mrtvým hvězdám křičí
Duše naše na nezaujaté nebe odejdou
místo tajemné jako rozpadlý chrám
nikdo nikdy není sám
bytosti z astrálu kolem nás tiše zpívají
a tvou odvahu vítají
Kdo boji vyhýbá se svou identitu záhy ztratí
brzy bude třepat se mdlobou a závratí
tam kde tvé já svobodné je
tam kde poznání tebou vibruje
a tělo tvé nepotřebné zabije
Vypij číši býčí krve do dna
koření rudé vstoupí ti do D.N.A.
potom otevřou se brány čarovného Světa
zůstane ti na rtech jediná věta
po mě už nikdy nemůže být veta
Já čekám na polibek upíří...
|