Linka č.11
Za to může slunce,
že jsem pozdě vstal
a oblékal se
v dopoledním čase.
Za to může tramvaj
jež v nekonečném shonu
zdržela se v době
kdy chtěla vézt mě k tobě.
To nemůže být moje vina,
když znenadání k užívání
se nabídla mi cesta jiná.
Nevěříš.
Já ze všech sil však spěchal k tobě
však v době
kdy Tvé ruce obě
strnuly jak v hrobě.
Jen duše Tvá
se vydala mi naproti.
V tom zmatku, spěchu
cest všech prachu,
věnoval jsem málo
tomu strachu
co měl mě přivést k Tobě
|