Linka č.11

Za to může slunce,
že jsem pozdě vstal
a oblékal se
v dopoledním čase.

Za to může tramvaj
jež v nekonečném shonu
zdržela se v době
kdy chtěla vézt mě k tobě.

To nemůže být moje vina,
když znenadání k užívání
se nabídla mi cesta jiná.

Nevěříš.
Já ze všech sil však spěchal k tobě
však v době
kdy Tvé ruce obě
strnuly jak v hrobě.

Jen duše Tvá
se vydala mi naproti.

V tom zmatku, spěchu
cest všech prachu,
věnoval jsem málo
tomu strachu
co měl mě přivést k Tobě