Nehledej útěchu
na cestě do nicoty
neprosíš o radu,
chceš sám sobě pánem být.
Pavučina strachu
svírá tvé hrdlo,
aby jsi nemohl couvnout
při cestě křičet,žít.
Třpyt v očích
jenž jsou zavřené
jsou pouze vzpomínky,
nic víc.
Já neprosím,jen děkuji
mohu se vrátit zpět.
Vím,tu cestu jednou podstoupím
však doufám,že ne.
|