Zapomenutý
pod září svícnu skrytá tma
prohra v kostkách a pak cigareta
potkali se a ztratili ve víru života her
do nebe volající samota
nemoci poznat vše ocas stáhnul mezi nohy
láska odešla odešly i sny
poutník odvrátil se od slepé víry jinou nenašel
láska odešla odešly i jeho dny
do tmy volá její jméno jako nářek duše jméno zní
a potom ticho v hlavě ticho v očích
ztracená města ztracené v ní
sílu ušlapal ten smutný řvoucí svět
nebe mlčí peklo zve
zve a není cesty zpět
po lžičkách polyká slzy jež stekly na její hrob
perly jež zdobily jí hruď krví barví do ruda
modly bohů oběť marná
loutna zpívá o úsvitu do tmy se hrouží getsemanská zahrada
růže trny noc kdo řekl ví toho až moc
znovu chodí to co mrtvé má být
v jeho očích znovu oheň plá
láska života navrácena z nekončena navázala nit
do tmy volá její jméno jako nářek duše jméno zní
a potom ticho v hlavě ticho v očích
ztracená města ztracené v ní
sílu ušlapal ten smutný řvoucí svět
nebe mlčí peklo zve
zve a není cesty zpět
|