V džínách a lidech

Až budu chtít nechat svoje játra adoptovat
ledvinu a srdce, prostě všechno co jde prodat
možná budu konečně mít dost financí na to
zaplatit si prostitutku s tváří pihovatou.

Až se budu jednou někde válet bez domova
okradenej, zbitej partou přiopilých hovad
představím si všechny svoje prošoupané džíny
úsměv na rtech, pochopení, pod očima stíny.

Až budu svou kůži jednou dražit na jarmarku,
možná přijde hezká holka co mi řekne Marku,
nebuď smutnej, že jsi schytal rány týhle doby,
nejsi přece v kolíbce a jizvy muže zdobí.