|
Můj podivuhodný příteli,
nějak si nevím rady.
Jsi ještě dítě nebo dospělý,
jsi s jiné planety, či žiješ tady?
Měla jsem zvláštní sen.
Celou noc i den
chvěla jsem se strachy,
že sama sobě jsem
tak často bludištěm.
Sama jsem tak ztracená.
Sama jen ve svém já.
V smutku samoty oděná.
Bolestné touze vzdálená.
Můj podivuhodný příteli,
tebe teď prosím jen.
Nebuď jak dítě, jsi už dospělý,
na smutnou paní zapomeň ...
|