On a ona

On a ona Byli dva, on a ona. Jako když se zachvěje list v jarním vánku, zatřáslo se něco v jejich mysli. Najednou si uvědomili, kdo jsou. Někde v nekonečnu se stalo cosi zvláštního, obě osobnosti náhle našly společnou cestu. Nejdříve se báli něco říct, nemohli najít slova, ale to trvalo pouze okamžik. Okamžik, světlý zlomek času, který náhodou zachytili. Do jejich vědomí proniklo krásné, ale zároveň šíleně nemožné. Je to tady! Oni se zamilovali. Obyčejná pitomá závislost, náruživost, hloupost, prostě láska. Ano, láska. Myšlenka střídá myšlenku. Co je dobře? Co je špatně? Neví. Přiblížili se k sobě, až se jim zatmělo před očima. Ne, tohle přece udělat nemůžeme! Zašimraly je emoce. Dlouho se rozhodoval, zda může vjemy opětovat. Bál se o sebe, zatímco ona přemítala. Bála se o něj, on však nevěděl. Dotkl se jí, trvalo to dlouho, ale přece. Pohladila ho, až ho zamrazilo. Přece jenom, je tak blízko. Chce, aby to tak bylo, ale zároveň se toho bojí. Má strach i ona, ale přemýšlí racionálně. Zatím to ještě zvládá, ví o tom, že on už není schopen uvažovat a děsí se toho, až ji opustí sebekontrola. Kdo jiný dokáže zvládnout ten prudký výboj emocí? Někdo přece musí zodpovídat za zvolna se rodící vztah! Nebo nemusí? Oba se zarazili, pohlédli si do očí a vrhli se do náručí. Svět se zatočil a přestal existovat. Padají do nekonečné propasti a ani jeden si nepřeje, aby dosáhli dna. Pořád a pořád, zůstat tak těsně u sebe, spojit se v jednu jedinou bytost, nesmrtelnou, trýzněnou, krásnou. Co mají dělat, aby byli ještě blíž? Políbili se rozžhavenými ústy. Už dávno necítí jejich tvar, žár či chlad, jenom cit, lásku, touhu. Přestávají vnímat i svá těla, mají pocit, že se ztotožňují. Stává se z nich jedna osoba, jedna entita. Prostupují jeden do druhého. Dlouze se milují, dlouze jsou spojeni. Posléze, když přijde uvolnění, divoce oddychují a cítí, že takhle je to správné, to je život, který chtějí spolu žít. Splynuli nekonečně dlouho. Myšlenka je zastřena čímsi tajemným a krásným. Poznatkem, který nikdo z nich ještě nezažil. Bože náš, jsme stvořeni pro lásku. Drží se třetím párem přísavek, propleteni vychlípeninami svých těl a tisknou se k sobě chvějícími se tykadly.




Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 2000 - 2004

http://fantasy-scifi.net/citarna/