VzpomínkaK hvězdám svůj zrak upírám, na tvou tvář se smutkem vzpomínám. Vlhký vánek nesen tmou, jen zářící obloha nademnou. Nemoc tě skolila spánkem věčným, svěřila tě dálavám nekonečným. Již není slyšet tvůj smích či hlas, na slunci nezezlátne více tvůj vlas. Tvář jsem v dlaních ukrýval, bohu tu křivdu zazlíval. I po letech na tě myslím dál, osud se mnou vabank hrál. Málem sem svůj život prohrál, i když fér sem někdy nehrál. Ke spánku večer jak ulehám, vím,že lásku tvou si uchovám. |